Historie trombonu

                          (od Sackbutu do přítomnosti)

 

                     

                   Dobové archívní záznamy o nástroji nepostihují systematicky celý vývoj trombonu. Nejstarší typ se nazýval sackbut. Pravděpodobně se poprvé objevil v Belgii kolem roku 1450, avšak nejstarší zaznamenaná přímá zmínka muzikantů je datována o sto let později (circa1550).

                                  Tenorový sackbut měl roztrub široký nejméně 13cm. Až na počátku 17. století se objevily altové, basové a kontrabasové verze. Prodlužováním ozvučnic se dosahovalo snižování tónů. Některé nástroje hrály v basovém rejstříku. V chrámové i světské hudbě plnily především doprovodnou roli. Podle dochovaných zpráv museli trombonisté své party transponovat z jiných nástrojů.

                                 V orchestrech se začaly objevovat v 18. století, přesto však jejich nejoblíbenější rolí byl doprovod v liturgické hudbě. Příklad tohoto uplatnění můžeme najít v Mendelssohnových oratorií(př.: Hensel´s Oratorio) založených na biblických textech. Gluck, Gossec a Mozart instrumentačně využívali trombon v místech, kde chtěli docílit  tajemného a spirituálního vyznění. Gluck obvykle používal tři typy: altový, tenorový a basový.

                                V 19. století se roztrub rozšířil, protože v orchestrech byl vyžadován hlasitější a širší zvuk. Skladatelé jako Berlioz a Wagner je využívali pro vytvoření většího pásma emocí, jako je vyjádření vyjádření velkých emocí, síly, barbarství.... Silný zvuk ve střední poloze umí vždy navodit velmi mystickou atmosféru. Richard Strauss je autorem tohoto slavného výroku: „ Nikdy se nedívej na trombony, to jim dodá odvahu.“

                          Nyní, ačkoli jeho úloha v kapelách a ve vážné hudbě je nezastupitelná a pro hráče příjemná, v sobě našel něco jedinečného. Koncem 19. století v New Orleanu v USA černošský muzikanti, kteří nebyli hudebně vzdělaní začali na něj improvizovat různé melodie. Postupně se z toho stal nový hudební styl: tzv.: New Orleans jazz(1870 – 1920). Postupem času se různě vyvíjel: Ragtime (circa1890 – 1930), roky 1910 – 1930 se nazývaly érou jazzu, poté pokračovala éra big bandů a swingových orchestrů. V raném jazzu byl trombon více či méně nejdůležitějším článkem a obvykle měl sólovou roli. Tradiční bigband měl obvykle toto složení: čtyři trombony, čtyři trumpety, čtyři saxofony a rytmická sekce, která se skládala z kontrabasu nebo tuby, bicí soupravy, piana a kytary.

                           Trombon hrál v celé své historii vždy výlučnou roli, která často ovlivňovala další vývoj hudby. Dnes je poměrně oblíbeným nástrojem, jehož největší výhodou je velmi široké uplatnění.

 

 

 

                                                Zdroj: The New Grove Dictionary

                                                                                            author: Anthony C. Baines

                                                                                            editor:                 Stanley Sadie